Noc kostelů
Noc kostelů v Bystřici nad Olší
V pátek 29. května se uskutečnila v Bystřici Noc kostelů. Připomeňme, že se jedná o
osvětový evangelizační projekt mající za úkol ukázat víru, místní společenství, historii
staveb a nepřístupná místa za noční atmosféry, která jsou přitažlivá pro návštěvníky.
V letošním roce se v Bystřici konal již druhý ročník, první byl v roce 2017.
Po úvodních slovech kronikáře obce PhDr. Petra Majera,CCy, který stručně pohovořil
o historii a současnost kostela, se moderování večera chopila moderátorská dvojice
Veronika Raszková a David Hudeček, kteří vstupovali do večera naplněného písněmi
společenství mládeže z místního farního domu. Moderování i písně byly orientovány v
modlitebních duchu. Návštěvníci si poté prohlédli interiér dřevěného Kostela Povýšení
svatého Kříže z roku 1897 a místa, která nejsou veřejně přístupná ve věži kostela.,
včetně zvonů, apod.
Letošní ročník měl nádech spolupráce s vedlejším evangelickým tolerančním kostelem,
a rovněž pozvánka byla společná..
Kostel Povýšení sv. Kříže
Původní malý dřevěný kostel, zasvěcený Povýšení sv. Kříže byl v Bystřici
postaven v roce 1587.
Podle těšínského urbáře z roku 1577 bylo v Bystřici v té době 30 usedlých
poddaných, z toho jeden fojt a jeden mlynář a obec patřila mezi
nejlidnatější na panství, náležející těšínským knížatům. V kronice
evangelického sboru v Bystřici je uvedeno, že pastor Karol Michejda
připouští, že dřevěný kostel v Bystřici byl vybudován v roce 1580,
odvolávajíc se na to, že na zvonu ve věži kostela je uveden letopočet 1580
Je však uváděn také rok 1584, který je rovněž na zvonu a nápis
“Verbum Domini manet in aeternum” ( Slovo Páně trvá na věky). Ať tak, či
onak když byl kostel postaven, vyskytly se mezi občany Bystřice a
vendryňským knězem a majitelem Vendryně Jiřím Borkem z Roztropic
rozpory. Šlo o to, že bystřičtí občané, kteří si kostel postavili, odmítali, z
blíže nespecifikovaných důvodů odvádět své desátkové povinnosti na
vendryňskou faru.
V roce 1595 proto kníže Adam Václav Těšínský (1574 – 1617) vydal list,
kterým jasně vymezil vzájemné vztahy mezi farním úřadem ve Vendryni a
kostelem v Bystřici, který pod vendryňský farní úřad patřil.
V roce 1748 byla nutná oprava střechy kostela, dovnitř zatékalo a vlhkost
postupně narušovala dřevěnou stavbu. V roce 1781 dokonce hrozilo
zřícení nosných trámů a stěn a došlo k vychýlení věže kostela. Vše bylo
postupně opraveno včetně nového stropu v roce 1801. V roce 1820 byly
vybudovány zděné základy, které stály 132 zlatých a 50 grošů. Dne 1.
listopadu 1841 se v kostele oběsil švec evangelického vyznání Jan Roik,
který nadměrně holdoval alkoholu. Kostel proto musel být znovu vysvěcen
a následně byl v letech 1865, 1876, 1881 a 1889 znovu opravován.
Poslední mše se uskutečnila 24. ledna 1897. Bylo rozhodnuto kostel
rozebrat a dřevo prodat v dražbě. Bystřický občan Jan Zawada trámy
vydražil za 246 zlatých a postavil si z nich chalupu čp. 213. Byla už
zbourána, zůstaly po ní jenom sklepy, ale nedaleko od ní stojí dům čp.
212, který byl postaven ve stejné době a pravděpodobně ze shodného
materiálu, tj. dřeva z původního kostela.
Na nový kostel byla uspořádána sbírka, kterou organizovali Michal
Legierski a Jan Labaj, oba místní katolíci. Kasička vynesla 3 900 zlatých
a to bylo málo. Věřící se obrátili na katolického kardinála dr. Koppu
s prosbou o pomoc. Ten si nechal předložit plán nového kostela
jehož rozpočet se vyšplhal na nepředstavitelných 29 000zlatých.Proto
bylo rozhodnuto zpracovat nový, lacinější projekt. V roce 1896 bylo
vydáno stavební povolení. Již od počátku roku 1897 byl na místo dovážen
stavební materiál z řady obcí Jablunkovsku a základní kámen nového
kostela byl požehnán 9. května 1897 msgr. Janem Sikorou.Nová stavba
kostela v romantickém stylu s bohatě vyřezávanými prvky v interiéru a s
barevně odlišenými zhlavími trámů byla dokončena v roce 1897 podle
návrhu architekta Albína Prokopa, a nový kostel byl vysvěcen 29. října
1899 generálním vikářem Karolem Hudziecem z Fryštátu.
Zároveň byl znovu vysvěcen starý trojdílný oltář z roku 1588 s biblickým
motivem Oplakávání Krista, Pannou Marií a Sv. Janem, dnes slouží jako
levý boční oltář. Vzácný starý oltář ze 16. století ze starého kostela
nejdříve putoval do sbírek Těšínského muzea, později jej
odkoupil arcivévoda Bedřich (známý markýz Gero ze Slezských písní) do
kaple svého zámečku ve Visle v Polsku. Nový hlavní oltář za 3124 zlatých
rýnských byl instalován v roce 1907, výtvarně je pojednán v podobném
stylu jako starý oltář. Byl zakoupen kalich za 120 korun. Ze sbírek věřících
byla do interiéru v roce 1911 zakoupena křížová cesta za 536 korun a 32
haléřů a v roce 1912 stříbrný relikviář za sto korun. Ve věži byl zavěšen
znovu zvon s letopočtem 1584. Současná stavba je jednolodní s úzkým
trojbokým kněžištěm, se sedlovou střechou, do průčelí je vtažena
kvadratická věž s jehlancovou střechou. Opticky je velmi členitá, což
podtrhuje opakování vikýřů na střeše kostela i na hlavní věži. Okna
zdůrazňují barevně odlišené a bohatě vyřezávané lišty.
PhDr. Petr Majer,CCy
Kronikář obce Bystřice nad Olší
Příloha – Dobová listina jednoho z posledních těšínských Piastovců
My Adam Wazlaw
z Božy milosty w Slezy kniže Tiessynske a welkeho Hlohowa z przysediczimy
Sudczy zemskimy Radami naszymi w tey Przy mezy Girzykem Borkem z Rostropitz
i na Mistie Bratrzy jego mladssich nedilnych Žalobnikem z gendey, a robotnimy
Lidmy a vssecku Obczy diediny a Wsy Bystrzicze Poddanymi nassemi wiernymi
milemy. Na gegich zobostran na nass moczne Przeslany wypowidame. Jakož Wess
Bystrzitze od starodawna ku Kostelu a Farze Wendrynske naležela a naležy. Protož
tem Spusobem jako od starodawna bylo ze wssemi Powinnnostmi k teiž Farze
naležeti ma. Než Poniewadž Lide we Wsy Bystrziczy sobie Kostel wnowie
wystawily Kněz wendrinsky každu sstweru Nedzieli w temž kostele Bystrzitzkim
Slowem božem a Swatostmi Tielem i Krwy Panie a ginymi krzestianskimi
Czeremonigemy obsluhowati ma a powinen bude ninieyssy i buduczy. A lide ze
Wsy Bystritze ze gemu každeho Roku za to Taczma 6 sstwyrtni Rzy a 6 sstwyrtni
Owsa davatj magi. Stalo se na Tiessynie w Pondzieli po Nedieli Reminisce, ze
Letka Panie 1595. Przi tom sau byli Urozeni wierni nassi mily Franz Mleczko z
Gilownicze Kanclirz Knižetstwi Tiessinskeho, Waczlaw Bess z Hrosscziny i na horny
Suchey, Frydrich Lariss z Lhoty a na Karwiney, Girzi Sobek z Kornicz a na Koinsky,
Jan Lhotczky z Lhoty a na hornim Žukowie urzednik na Tiessynie.
Adam Waczlaw, Knyže Tiessynske mpp.